Sklenka bílého palmového vína (vlastně spíš dva půllitry) vykonává své a tak ráno nevím, zda dobudeme Viktorku nebo ona nás. Myslím tím Mt. Victoria, tedy nejvyšší horu pohoří Chin Hills.
Opět serpentinami vzhůru, kameny, prach a písek, ale zážitků mraky. Například místní muži, kteří nosí přes rameno starodávné muškety tak z doby prvních Britů, nabíjení předem a spoušť s kresadlem. Drží pohromadě omotane drátem a vystřelit bych se z ní bál, aby se mi neroztrhla v ruce. Kolik by takový originál mohl stát na sběratelské burze?
Pitoreskni horské vesničky jsou kolem nás, my si fotíme místní a oni nás, stoupání vzhůru docela jde a najednou jsme ve výšce 2700 m u odbočky na Mt. Victoria. Nečekaně je zde kiosek, kde se dá koupit i pivko. Necháme si kola tady (jen Tomáš si chce na vrchol vyjet) a jdeme pěšky. Vegetace ridne, zůstávají jen rudě kvetoucí rododendeony a za chvilku (tedy za 2 hod) jsme na vrcholku 3050 m. Foto u vrcholového Buddhy a rychle zpět.
Sestup a následně sjezd dolů už je poznamenany únavou, silně se ochladilo, dojezd potmě a brzdy rozpálené docervena.
Žádné komentáře:
Okomentovat